psycholožka

Jmenuji se Lenka Minářová. A plní se mi přání.

Když jsem byla malá, přála jsem si (mimo toho být krasobruslařkou), aby na školách fungoval někdo jako psycholog. Člověk, který by poslouchal to, co děti říkají a snažil se jim pomoct. A myslím, že tehdy jsem řekla svojí mamce, že bych chtěla pomáhat dětem, až budu velká. Vyrůst jsem moc nezvládla, ale vystudovat Psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci ano. A díky tomu se už několik let snažím, aby se děti na základních školách, kde pracuji, cítily lépe. Aby prožívaly bezstarostnější a jednodušší dětství. V prostředí, které jim poskytne co nejlepší podmínky pro přirozený rozvoj jejich osobnosti.

Postupem času a díky životním zkušenostem jsem si začala uvědomovat, že si nechci nechávat svoje poznání pro sebe a přeji si ho předávat druhým lidem.

A tentokrát nejenom dětem, ale i dospělým. A tak jsem začala školit a v rámci seminářů předávat lidem, co umím a znám. 

Přála jsem si také psa. A jedna nalezená polomrtvá psice mi přistála v náručí a vyrostla z ní krásná urostlá dáma.

Taky jsem si přála cestovat. A tak si užívám každých nových objevených zákoutí. Přála jsem si toho daleko více.

Mnohé se mi splnilo, na splnění některých přání čekám.